Jak si užít mateřství

Cesta ke šťastnému mateřství

Nedávno se mi dostal do rukou krásný a citlivý ebook „Záchranná síť aneb 5 krůčků ke šťastnému mateřství“, který mne inspiroval k zamyšlení, které konkrétní věci dělají šťastným to mateřství moje, proč si to s dětmi tak užívám a proč to občas pěkně drhne.

Ráda bych se s vámi podělila o poznání, ke kterému mne přivedl život se 4 malými dětmi a 7 let na mateřské. Najdete v něm 5 zaručených triků, které mi pomáhají užívat si mateřství a ke kterým se vždycky vracím, když už ten věčný kolotoč nemůžu vydržet 🙂

 

1. Matka v popředí, ne až na milióntém místě

Určitě to dobře znáte: nejdřív je první dítě, druhé dítě, x-té dítě, pak manžel, pes, rybičky, domácnost, povinnost jedna, dva, tři…a pak někde vzadu se krčíte vy. Když se narodí miminko, stáhne k sobě veškerou pozornost a čas matky. Věřím, že je to tak přirozené a v pořádku. Na pár týdnů. Ne roků, ne celý život.

Dříve či později (a radši o dost dříve), je dobré se rozpomenout na to, že jste tu také vy a dokonce především vy. Protože je to většinou právě matka, která drží rodinu pohromadě, vytváří domácí atmosféru a podporuje všechny její členy, aby mohli prospívat.

Čtyři děti narozené během čtyř let mne naučily, že těžko můžu někoho podporovat, když nemám kde brát. Že pokud chci něco někomu dávat, musím to dávat především sama sobě. A že čím víc toho či onoho dávám sobě, tím víc toho můžu pak dávat i svému okolí. Pokud chci, aby byly děti i muž šťastní, musím být šťastná hlavně já.

Jak toho ale dosáhnout? Osvědčily se mi dva následující kroky:

 

Každodenní vědomý čas a prostor pro sebe sama

V nejtěžším období mého mateřství mi právě čas, který jsem začala vědomě věnovat sama sobě, pomohl odrazit se ode dna a začít si opět užívat i čas trávený s dětmi. A stačilo pár minut denně, horká sprcha, krátký zápis do deníku, chvilka vědomého dýchání, a začaly se dít divy.

Dnes začínám svůj den 20-40minutovou pohybovou praxí. Nabije mne to obrovským množstvím energie, kterou pak můžu celý den investovat do péče o děti, muže i domácnost. Večer využívám večerníčku k tomu, abych si dala horkou sprchu a zapsala si důležité body dne do deníku, čímž ze sebe smývám celý den se vším, co přinesl.

Každodenní čas pro sebe sama

Změna nastavení na „dělám to pro sebe“

Na počátku své mateřské „kariéry“ jsem dělala všechno „pro děti“: vybírala jsem hry, abych je zabavila, chodili jsme na hřiště, aby si pohráli, četla jsem knihy, které je bavily. Na pozadí toho bylo očekávání, že je to bude bavit, že si tam hezky pohrajou, že si to užijou.

A když je to zrovna nebavilo a byli z mých báječných nápadů otrávení, byla jsem naštvaná: přece jsme sem šli kvůli vám! Děláme to kvůli vám! Tak proč si to sakra neužíváte???

A pak jsem to jednoho dne obrátila a začala jsem vybírat hry, které budou bavit mne, šla jsem na hřiště, abych se tam zabavila já, začli jsme číst knihy, které se líbily mně. A překvapivě jsme vlastně dál dělali úplně stejné věci jako předtím, akorát mne najednou ty stejné věci mnohem víc bavily a navíc odpadl tlak na to „hlavně aby se to líbilo dětem“.

 

2. Pozornost na jednu věc

Druhou rozšířenou představou, zvykem a podle mne velkým omylem, je, že matka musí (a taky se o to snaží) dělat neustále tisíc věcí najednou.

Takže vaříte oběd, do toho uklízíte v koupelně, čtete pohádku staršímu dítěti a malé chováte v náručí. Ve finále oběd spálíte, do záchodu vám spadne dudlík a děti si stěžují slovy či decibely, že se nevěnujete jenom jim. Vy opět naštvané, doma binec, nic do břicha a všeobecné dusno.

Když je totiž naše mysl roztříštěná mezi desítky činností a objektů, velmi nás to vyčerpává a vytváří to v nás nepříjemný tlak, který pak dál šíříme na své okolí.

Zkuste si vyzkoušet, jaké to bude, když se najednou přestanete snažit zvládat tisíc věcí najednou a budete dělat jednu po druhé. Snažte se vždy plně soustředit jen na jednu věc. A nemusíte se jí věnovat celé dopoledne.

Věnujte každé činnosti a každému členu rodiny (vás nevyjímaje) 10-15 minut své maximální vědomé pozornosti. A možná budete překvapené, jak jsou najednou děti spokojené a samostatné, oběd chutný a domov čistý a harmonický.

Jak to vypadá, když se děti samovzdělávají

 

3. Opuštění ideálu dokonalosti

Další věcí, která nám často brání užívat si mateřství a společného času s dětmi, je všeobecně vžitý ideál dokonalé matky, která vše zvládá s úsměvem a nadhledem, a ke kterému se snažíme přiblížit, a zcela nereálná představa o tom, co všechno bychom měly zvládat a dělat s dětmi i v domácnosti.

A pokud se nám to zrovna nedaří a my zaječíme na děti nebo je dokonce plácneme, pokud něco nezvládáme podle svých představ (nebo spíše podle obecné představy o tom, jak by měla daná věc vypadat), jsme samy na sebe naštvané, vyčítáme si to a obviňujeme se.

Ale kdybychom se vrátili k prvnímu bodu: jak můžu mít pochopení pro své blízké, když ho nemám ani pro sebe? Jak můžu přijímat své děti se vším všudy, když nejsem schopná přijmout sama sebe? Jak můžu odpustit druhým, když neumím odpustit sama sobě?

Takže je potřeba začít u sebe. Uvědomit si, co je pro mne opravdu důležité a co dělám jen pro to, že se to tak má, že to dělala moje máma nebo že to dělá moje kamarádka. Dovolit si to taky někdy nezvládat. Naučit se přijímat sama sebe taková, jaká jsem. Nebýt na sebe tak přísná a přistupovat k sobě s láskou a úctou, abych tak mohla pak přistupovat i ke svému okolí.

 

Vím, že to není úplně lehký úkol, ale věřím, že k tomuto cíli vede mnoho cest. Mně osobně na této cestě velmi pomohlo seznámení se a přijmutí vlastní cykličnosti.

 

4. Minimalizace časových a geografických cílů

Další velkou změnou v prožívání mateřství pro mne bylo, když jsem absolutně omezila veškeré časové a geografické cíle, kdy je potřeba být v konkrétní čas na konkrétním místě.

Všechny dobře známe, jaké to je vůbec se s dětmi vypravit z domova a pak se snažit někam se dostat. Navíc děti nevidí ten cíl na konci (jako my, když už chceme být na tom hřišti, v té herně, na té návštěvě). Pro děti je cílem samotná cesta.

A to je obrovská a krásná šance pro nás! Nehonit se stále za nějakými vzdálenými cíli, ale užívat si přítomného okamžiku tady a teď. Naučit se zpomalit ve svém životě a vidět krásu, štěstí a hloubku v maličkostech.

Navíc pokud dáte dětem dostatek prostoru a nebudete je i sebe stále někam honit, abychom už už byli tam a tam, budou děti mnohem ochotnější spolupracovat ve chvílích, kdy budete skutečně potřebovat být na tu desátou u doktorky.

společný čas s dětmi

 

5. Otevřená mysl i srdce

A to mne přivádí k poslednímu zásadnímu kroku, který vede ke šťastnému mateřství: přistupovat k dětem, sobě samé, mateřství i životu s otevřeným srdcem a myslí. Přestat se snažit mít vždy a nad vším kontrolu. Nechat věci a život volně plynout. Nelpět na výsledku.

Umět se podívat na svět dětskýma očima. Protože ten dětský svět je nádherný. Nádherný, barevný a velmi moudrý. A já si nesmírně vážím toho, že se můžu každý den od svých čtyř dětí učit, a že mě už skoro sedm let ukazují nové a nové krásy života i krásu mateřství.

 

Z celého sdrce vám přeji mnoho krásných chvil strávených s vašimi nejbližšími!

Katka

O autorce

Kateřina Marešová

Jsem nadšená tanečnice, cvičitelka, průvodkyně ženským cyklem a šťastná máma čtyř malých dětí. Inspiruji maminky, jak si užívat mateřství s lehkostí a radostí a být doma v pohodě po celý měsíc. Pomáhám ženám objevovat skrze pohyb, mateřství a cyklus jejich ženskou duši, sílu a krásu. Jsem autorkou online kurzů 5 minut denně a Maminka ve formě . Pořádám taneční semináře Roztanči svůj den a prožitkové kurzy 4 tváře ženy: Jak si užívat a využívat svých proměn. Můj příběh si můžete přečíst zde>>.