Maminka ve formě: cesta za svým snem

Ráda bych vám dnes vyprávěla příběh o tom, jak se z jedné vyčerpané a otrávené maminky stala žena, která žije šťastný a spokojený život spolu se svým mužem a čtyřmi malými dětmi, plní si své sny a objevuje nové světy. Je to příběh můj. Je to příběh o tom, jak vznikl kurz jemného cvičení Maminka ve formě aneb doma nejen po porodu, fit, krásná a na pohodu, a o tom, co jsem se cestou naučila.

 

Období temna

 

Konec ledna 2016. Nejmladšímu synovi jsou 3 měsíce, nejstaršímu 4 roky, mezi nimi další dvě děti. Už přes čtyři roky jsem se pořádně nevyspala, v klidu nenajedla, neumyla ani nedošla na záchod. Jsem unavená z těch věčných požadavků na mou osobu, neustálých otázek „Proč?“ a hlavně už nechci slyšet žádný dětský křik! Přežívám ze dne na den, nemůžu se dočkat, až toto období přejde. O tomhle tedy mluvily ty maminky, co si prošly poporodní depresí? Čekám na nějaký impuls, který mě nakopne pohnout se z místa…

A ten impuls přichází v podobě obrovské bolesti, která od rukou postupně ochromí celé moje paže, až nezbude nic ani z paží ani z mé oblíbené věty „Mám jenom dvě ruce!“ Ve stejné době „přichází“ o paže i můj muž, takže ze 4 rukou na 4 děti je 0 rukou na 4 děti. Nebo je to jinak?

 

Hledám cestu ven…

 

13. 2. 2016 si zapíšu do deníku: „Jsem pod obrovským tlakem – fyzickým i duševním – potřebuji najít cestu ven.“

14. 2. 2016 „Mám toho moc – zbavit se přebytečného, najít si pomoc.“

Až zpětně mi dochází, že tyto řádky byly tím prvním krokem ze začarovaného kruhu, tím, co nastartovalo mou cestu ke šťastnému a spokojenému mateřství i životu. V těch pár řádcích psaných v zoufalství a totálním vyčerpání se skrývají vlastně hned první dva důležité kroky, které mi vždy pomůžou odrazit se ode dna:

 

1. Nahlas či písemně pojmenovat svoje pocity

Tímto pojmenováním se totiž pojmenovaná věc zvědomí, podaří se mi ji přijmout a to je nezbytný krok k tomu, aby mohlo dojít k nějaké změně. Tím, že se pojmenovaná věc dostane na papír, ji také můžu pustit z hlavy.

A dělám to tak se všemi myšlenkami i novými nápady, které ke mně přicházejí: napíšu si je na papír a pouštím je z hlavy. Tam zůstává pouze informace „Máš to někde na papíře, nemusíš se tím už zabývat ve své mysli“. A když potřebuji, najdu onen papír a vrátím se k nim.

 

2. Pojmenovat si, co bych teď a tady potřebovala, aby mi bylo zase dobře

Když jsem tehdy přišla o obě ruce, čekala jsem 3 dny, kdy bolest stále sílila, a pak konečně sedla a sepsala si, co bych tady a teď potřebovala. Všechny body se týkaly toho věnovat sama sobě vědomý čas a prostor. A tak jsem do svého dne zařadila několik krátkých časových úseků, kdy jsem obrátila pozornost pouze sama k sobě. Říkám jim „moje pětiminutovky“. Každý den ráno jsem začala tím, že jsem vědomě prodýchávala paže. Do 3 dnů byla bolest pryč (a najednou jsem byla vděčná za to, že mám alespoň ty dvě ruce). A začala se mi opět vracet radost ze života.

A z této zkušenosti jsem si odnesla další ponaučení:

 

3.Věnovat sama sobě každý den vědomý čas a prostor, ať je vnější situace jakákoli

 

Od té doby vždy, když to kdekoli v mém životě přestává fungovat, obrátím pozornost nejprve sama k sobě.

 

…a nacházím ji v pohybu, tanci a sdílení

 

A jak ten příběh pokračoval? Skrze řádky na mne vyskakovalo stále stejné téma: tanec a pohyb. A tak jsem se rozhodla po 5 letech vrátit k učení a tančení. Ale jak to udělat? Stále mám doma ty 4 malé děti! A pak mne napadlo udělat to tím nejpřirozenějším způsobem: vyndala jsem kameru a stativ a zařídila si tělocvičnu přímo v obýváku.

28. 2. 2016 jsem si zapsala: „Včera jsem natočila své první video a byla jsem překvapená, jak se mi to líbilo a jak to pro mne bylo přirozené.“ Já, která jsem kameru vždy upřímně nesnášela. Tančila jsem před kamerou a představovala si, jak je na druhé straně můj bývalý soubor a já mluvím i tančím k nim.

Rozhodla jsem se natočit několik tanečních i netanečních videí pro své přátele, točila jsem doma v obýváku, za přítomnosti většího či menšího počtu dětí. A začalo mne to naplňovat obrovskou radostí. S mou vnitřní radostí rostla i domácí pohoda a potvrdila se mi další věc:

 

4.Moje vnitřní pohoda se odráží i na mém okolí

 

Rodí se myšlenka nového online kurzu

 

A pak přišel další impuls, který mě nasměroval na mé cestě: na internetu jsem narazila na dotaz nějaké maminky „Chci se dostat po porodu zpět do formy, jak to udělat?“. A tehdy mi došlo, že to je to, co dělám nepřetržitě posledních 5 let, dostávám se po porodu zpět do formy 🙂 A tak jsem se rozhodla tyto své zkušenosti sdílet a vytvořit kurz. Jaký by měl být? Musí být:

 

  • online, aby si ho mohly maminky zacvičit, když se jim to bude zrovna hodit
  • rozdělený na krátké časové úseky, protože času není doma nazbyt 🙂
  • postavený tak, aby pomohl zpevnit povolené svaly z těhotenství a porodu, a uvolnit přetěžované svaly z každodenní péče o děti a domácnost

 

Jak to ale udělat? Nemám žádné zkušenosti s natáčením, navíc jsem absolutní technický antitalent 🙂 Ale jak říká Paulo Coelho:

 

5. „Když si něco přeješ, celý Vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit“

 

Maminka ve formě

 

A tak jednu po druhé zdolávám všechny technické překážky a objevuji zcela nový svět natáčení i úpravy videí, vytváření webových stránek, automatizovaného online prodeje. Ve všech svých činnostech mám obrovskou podporu svojí rodiny, která je otcem mého pátého, online dítěte 🙂

 

  • Díky rodičům můžu trávit velkou část roku na chalupě a natáčet videa v krásném prostředí jedné zahrady na Vysočině
  • Díky manželovi, který by podle mě zvládl pohlídat libovolný počet dětí, mám během léta čas točit veškerá videa v soukromí
  • A obrovský podíl na mé práci mají i moje 4 děti, které jsou pro mne každodenním zdrojem radosti a inspirace, jsou mými největšími učiteli, a svou nezávislostí mi pomohly vytvářet prostor, abych mohla celému kurzu dát nějakou závěrečnou podobu (ony zatím dávaly novou podobu našemu domu).

Díky nim jsem pochopila další věc:

 

6.Když dám prostor a čas sama sobě, jsem schopná dávat více prostoru a času i ostatním

 

Výsledkem pak je, že všichni zúčastnění jen kvetou. Nejsem tady já na čtyři děti. Nejsou to dvě či čtyři ruce na čtyři děti. Je to 12 rukou, které si vzájemně pomáhají.

Velký dík patří i Stáně Mrázkové, autorce kurzu Podnikání z pláže, díky němuž jsem pochopila, že nemusím být svázaná časem či prostorem, abych mohla naplňovat svůj sen rozhýbávat lidská těla i životy, ale můžu ho spojit i s dalšími dvěma podstatnými věcmi v mém životě: svobodou a cestováním.

V tomto kurzu jsem si také uvědomila, že

 

7.Pokud dělám cokoli s vědomím, že vím proč, výsledná práce získá úplně jiný rozměr

 

A v neposlední řadě se mi podařilo zpracovat mou dlouholetou zášť vůči marketingu a pochopila jsem, že to není způsob, jak z lidí vydřít co nejvíce peněz, ale prostředek, jak se světem sdílet svůj příběh a inspirovat ostatní.

A tak bych vás ráda pozvala, abyste se spolu se mnou vydaly na cestu za zdravým tělem, klidnou myslí a radostí ze života! Zdaleka nám nepůjde jen o shazování kil a centimetrů.

Tento kurz je také o tom:

 

  • jak se skrze tělesnou práci s fyzickým středem těla dostat zpět do svého středu
  • jak se naučit vytvořit si pro sebe každý den vědomý čas a prostor
  • jak pohyb těla může rozhýbat celý život

 

Těším se na vás uvnitř kurzu!

Katka Marešová

 

O autorce

Kateřina Marešová

Jsem nadšená tanečnice, cvičitelka, průvodkyně ženským cyklem a šťastná máma čtyř malých dětí. Inspiruji maminky, jak si užívat mateřství s lehkostí a radostí a být doma v pohodě po celý měsíc. Pomáhám ženám objevovat skrze pohyb, mateřství a cyklus jejich ženskou duši, sílu a krásu. Jsem autorkou online kurzů 5 minut denně a Maminka ve formě . Pořádám taneční semináře Roztanči svůj den. Můj příběh si můžete přečíst zde>>.